Cesta do středu duše

V krku máte knedlík a hruď vám svírá pocit křivdy. Dýcháte zhluboka. Derou se vám do očí slzy, ale snažíte se je zahnat. Nechcete dát najevo, jak moc to bolí. Je to ponižující. A přesto zanedlouho sypete omluvy člověku, který vám ublížil. I když někde v hloubi duše víte, že to vy jste ten, kdo si zaslouží omluvu. Znáte ten pocit? Pokud ano, zdá se, že máte ve svém okolí narcistu a manipulátora.

“No, ona už obšťastnila celé město, tak má konečně dost.“ říká se smíchem ta osoba. Jsme ve společnosti. Všichni ví, že mě bývalý v jednom kuse podváděl, že mě zamykal doma, abych nikam nemohla a že dělal spoustu dalších hrozných věcí. A ta osoba pak řekne tohle, protože je to přece jen sranda.

„Já teda doufám, že nevyhraješ. Pak už bys neměla vůbec důvod, se se mnou bavit.“ řekla ta samá osoba a já v té chvíli seděla v křesle se sklenkou vína v ruce a chtěla jsem utéct pryč. Brácha mi dal k narozeninám tiket do sportky. Věděla jsem, že šance na výhru je minimální, ale mně se strašně líbilo to gesto. Dokud mi ta osoba úplně nesmyslně vmetla, že se s ní bavím jen pro peníze. Přitom syn té osoby mi dluží téměř čtvrt milionu Korun a já jí to nikdy nijak nevyčítala.

„Hlavně si dávej pozor. Mně se zdá, že ten tvůj přítel je nějaký pedofil.“ řekla zase ta samá osoba o člověku, se kterým už několik let žiju, vzala jsem si ho a který se stará nejen o mě, ale i mého syna, kterého má rád jako vlastního od první chvíle, co se seznámili.

Víte, co mají tyto situace společné? Pokaždé mi to ublížilo a pokaždé jsem se za to omlouvala. Ta osoba, která mi to řekla, dokázala všechno otočit tak, že jsem si nakonec přišla jako ta špatná. Byla jsem ta, co reagovala přehnaně a neadekvátně a měla jsem se za svou nevyzrálost stydět. A tak jsem spolkla tu hořkou pilulku ponížení a se staženým ocáskem jsem se omlouvala osobě, která mi ublížila, za to, že mi ublížila.

Vleklo se to roky a já se za sebe nikdy neuměla postavit. Vždycky jsem si prostě řekla, že to musím překousnout, je to přece rodina. Ale něco se změnilo. Nevím co, ani jak, ani kdy. Ale najednou jsem zjistila, že už sebou nechci nechat zametat a že si chci stát za svým. Nechci poslouchat urážky skryté za dobře míněnými radami. Už toho mám dost.

Nejhorší na tom je, že vy se celé roky trápíte nad křivdami a přitom máte pocit, že jste ti špatní. Že vy špatně reagujete, že vy jste paranoidní. Ten usmívající se člověk vám přece nechce doopravdy a vědomě ublížit, ne? To je to nejhorší, že pochybujete o svých vlastních pocitech. A tak celé roky snášíte to, co vám ubližuje a mlčíte, protože nevěříte, že ten na oko laskavý člověk ve skutečnosti laskavý není. Ani vás nenapadne, že zájem o vás je ve skutečnosti jen jeho potřeba mít vás pod kontrolou.

Ty neustálé dotazy, jestli něco nepotřebujete, jestli jste v pořádku, jestli máte vše… Někdy už ani nevíte, co na to pořád dokola odpovídat a jen si povzdechnete, že ta osoba je prostě jen přehnaně starostlivá. Není. Tohle není starost, ale potřeba vás nějakým způsobem ovládat.

V mém životě nedávno přišel zlom, pokud jde o manipulátora. Dostala jsem se s ním do konfliktní situace. Což je úsměvné, protože pro normálního člověka by rozhodně nešlo o konfliktní situaci. Jiný by nad tím mávl rukou, „Vždyť to se může stát každému,“ řekl by kdokoli jiný. Ale tahle osoba nad tou banální věcí nemávne rukou a neřekne, že je to v pořádku, že se to dá napravit. Spustí dlouhý monolog, ve kterém vám nepřímo sdělí, že jste naprosto neschopní a ta osoba se o vás musí neustále starat a všechno za vás řešit, protože vy jste jednoduše moc tupí na to, aby jste si dokázali věci zařídit sami. A všechno říká v tom smyslu, že je vlastně váš spasitel nebo ochránce, který se o vás neustále musí starat. A plynule přechází z postavy ochránce do role oběti, kdy začne vzdychat nad tím, jak si kvůli vám nemůže chvilku oddechnout, musí na vše myslet a vše řešit, protože vy… A je to tu, zase se cítíte provinile.

Dokud pohár trpělivosti nepřeteče.

Díky této situaci se ke mně dostalo mnoho zajímavých informací. A tak jsem té osobě dala stopku. Ne, neposlala jsem ji k šípku, neukončila vztahy. Prostě jsem jí jen sdělila, že už se o jisté záležitosti nemusí starat. Řekla jsem to věcně a slušně. A ta osoba? Dostala hysterický záchvat, ve kterém mi psala jednu zprávu za druhou. A dost jsem se divila, jak ke mně najednou ta osoba dokáže být sprostá. A ta osoba se mnou ukončila kontakt. Nebo spíše mi napsala, že už ji mám nechat být. Tak jsem ji nechala být. Vtipné je, že i když to ona ukončila se mnou, ona mi řekla, že už se jí nemám ozývat, tak je to právě ona, kdo čas od času napíše. Nereaguji. Nebudu už tomu dávat energii.

Pokud vám někdo v okolí bere energii tím, že vás ponižuje a pak se tváří jako oběť, není vás hoden. Vy nemusíte nic takového snášet. Je těžké se od takového člověka odstřihnout, protože to bohužel často bývají ti nejbližší. Je potřeba si uvědomit, že člověk s dobrý srdcem a spokojeným životem vás nikdy nebude ponižovat. Obklopte se láskyplnými lidmi, kteří vás povznesou. Je těžké se odpoutat od manipulátora, ale jde to a stojí to za to.